Annapanavidhi Adhyaya: Difference between revisions

Agnivesha (talk | contribs)
Agnivesha (talk | contribs)
Line 4,174: Line 4,174:
====Class on food articles:====
====Class on food articles:====
  <div class="mw-collapsible mw-collapsed">
  <div class="mw-collapsible mw-collapsed">
 
<poem>
कषायानुरसं  स्वादुसूक्ष्ममुष्णंव्यवायिच।
कषायानुरसं  स्वादुसूक्ष्ममुष्णंव्यवायिच।
पित्तलंबद्धविण्मूत्रंनचश्लेष्माभिवर्धनम्॥२८६॥
पित्तलंबद्धविण्मूत्रंनचश्लेष्माभिवर्धनम्॥२८६॥
Line 4,192: Line 4,192:
विदाहिचविशेषेणसर्वदोषप्रकोपणम्॥२९३॥
विदाहिचविशेषेणसर्वदोषप्रकोपणम्॥२९३॥
फलानांयानिचान्यानितैलान्याहारसंविधौ  
फलानांयानिचान्यानितैलान्याहारसंविधौ  
युज्यन्तेगुणकर्मभ्यांतानिब्रूयाद्यथाफलम्॥२९४॥
युज्यन्तेगुणकर्मभ्यांतानिब्रूयाद्यथाफलम्॥२९४॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
 
<poem>
kaṣāyānurasaṁ [1] svādu sūkṣmamuṣṇaṁ vyavāyi ca|  
kaṣāyānurasaṁ [1] svādu sūkṣmamuṣṇaṁ vyavāyi ca|  
pittalaṁ baddhaviṇmūtraṁ na ca ślēṣmābhivardhanam||286||  
pittalaṁ baddhaviṇmūtraṁ na ca ślēṣmābhivardhanam||286||  
Line 4,230: Line 4,230:
kusumBatailamuShNaM ca vipAke kaTukaM guru|
kusumBatailamuShNaM ca vipAke kaTukaM guru|
vidAhi ca viSeSheNa sarvadoShaprakopaNam||293||
vidAhi ca viSeSheNa sarvadoShaprakopaNam||293||
PalAnAM yAni cAnyAni tailAnyAhArasaMvidhau yujyante guNakarmaByAM tAni brUyAdyathAPalam||294||
PalAnAM yAni cAnyAni tailAnyAhArasaMvidhau yujyante guNakarmaByAM tAni brUyAdyathAPalam||294||</poem>
</div></div>
</div></div>


Line 4,251: Line 4,251:
</div>
</div>
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
 
<poem>
मधुरोबृंहणोवृष्योबल्योमज्जातथावसा।
मधुरोबृंहणोवृष्योबल्योमज्जातथावसा।
यथासत्त्वंतुशैत्योष्णेवसामज्ज्ञोर्विनिर्दिशेत्॥२९५॥
यथासत्त्वंतुशैत्योष्णेवसामज्ज्ञोर्विनिर्दिशेत्॥२९५॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
 
<poem>
madhurō br̥ṁhaṇō vr̥ṣyō balyō majjā tathā vasā|  
madhurō br̥ṁhaṇō vr̥ṣyō balyō majjā tathā vasā|  
yathāsattvaṁ tu śaityōṣṇē vasāmajjñōrvinirdiśēt||295||
yathāsattvaṁ tu śaityōṣṇē vasāmajjñōrvinirdiśēt||295||


madhuro bRuMhaNo vRuShyo balyo majjA tathA vasA|
madhuro bRuMhaNo vRuShyo balyo majjA tathA vasA|
yathAsattvaM tu SaityoShNe vasAmajj~jorvinirdiSet||295||
yathAsattvaM tu SaityoShNe vasAmajj~jorvinirdiSet||295||</poem>
</div></div>
</div></div>


Animal marrow and fat are sweet, nourishing, aphrodisiac, strengthening, and hot or cool depending upon the nature or type of the animal. [295]
Animal marrow and fat are sweet, nourishing, aphrodisiac, strengthening, and hot or cool depending upon the nature or type of the animal. [295]
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
 
<poem>
सस्नेहंदीपनंवृष्यमुष्णंवातकफापहम्।
सस्नेहंदीपनंवृष्यमुष्णंवातकफापहम्।
विपाकेमधुरंहृद्यंरोचनंविश्वभेषजम्॥२९६॥
विपाकेमधुरंहृद्यंरोचनंविश्वभेषजम्॥२९६॥
Line 4,283: Line 4,283:
नकाललवणेगन्धःसौवर्चलगुणाश्चते॥३०३॥
नकाललवणेगन्धःसौवर्चलगुणाश्चते॥३०३॥
सामुद्रकंसमधुरं, सतिक्तंकटुपांशुजम्।
सामुद्रकंसमधुरं, सतिक्तंकटुपांशुजम्।
रोचनंलवणंसर्वंपाकिस्रंस्यनिलापहम्॥३०४॥
रोचनंलवणंसर्वंपाकिस्रंस्यनिलापहम्॥३०४॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
 
<poem>
sasnēhaṁ dīpanaṁ vr̥ṣyamuṣṇaṁ vātakaphāpaham|  
sasnēhaṁ dīpanaṁ vr̥ṣyamuṣṇaṁ vātakaphāpaham|  
vipākē madhuraṁ hr̥dyaṁ rōcanaṁ viśvabhēṣajam||296||  
vipākē madhuraṁ hr̥dyaṁ rōcanaṁ viśvabhēṣajam||296||  
Line 4,318: Line 4,318:
na kAlalavaNe gandhaH sauvarcalaguNASca te||303||
na kAlalavaNe gandhaH sauvarcalaguNASca te||303||
sAmudrakaM samadhuraM, satiktaM kaTu pAMSujam|
sAmudrakaM samadhuraM, satiktaM kaTu pAMSujam|
rocanaM lavaNaM sarvaM pAki sraMsyanilApaham||304||
rocanaM lavaNaM sarvaM pAki sraMsyanilApaham||304||</poem>
</div></div>
</div></div>


Line 4,342: Line 4,342:
</div>
</div>
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
 
<poem>
हृत्पाण्डुग्रहणीरोगप्लीहानाहगलग्रहान्।
हृत्पाण्डुग्रहणीरोगप्लीहानाहगलग्रहान्।
कासंकफजमर्शांसियावशूकोव्यपोहति॥३०५॥
कासंकफजमर्शांसियावशूकोव्यपोहति॥३०५॥
तीक्ष्णोष्णोलघुरूक्षश्चक्लेदीपक्ता  विदारणः।
तीक्ष्णोष्णोलघुरूक्षश्चक्लेदीपक्ता  विदारणः।
दाहनोदीपनश्छेत्तासर्वःक्षारोऽग्निसन्निभः ॥३०६॥
दाहनोदीपनश्छेत्तासर्वःक्षारोऽग्निसन्निभः ॥३०६॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
 
<poem>
hr̥tpāṇḍugrahaṇīrōgaplīhānāhagalagrahān|  
hr̥tpāṇḍugrahaṇīrōgaplīhānāhagalagrahān|  
kāsaṁ kaphajamarśāṁsi yāvaśūkō vyapōhati||305||  
kāsaṁ kaphajamarśāṁsi yāvaśūkō vyapōhati||305||  
Line 4,357: Line 4,357:
kAsaM kaPajamarSAMsi yAvaSUko vyapohati||305||
kAsaM kaPajamarSAMsi yAvaSUko vyapohati||305||
tIkShNoShNo laGurUkShaSca kledI paktA  vidAraNaH|
tIkShNoShNo laGurUkShaSca kledI paktA  vidAraNaH|
dAhano dIpanaSCettA sarvaH kShAro&gnisanniBaH ||306||
dAhano dIpanaSCettA sarvaH kShAro&gnisanniBaH ||306||</poem>
</div></div>
</div></div>


Line 4,364: Line 4,364:
All alkalis are like fiery, sharp, hot, light, dry, liquefacient, digestive, corrosive, caustic, stimulates digestion and destructive of tissues. [306]
All alkalis are like fiery, sharp, hot, light, dry, liquefacient, digestive, corrosive, caustic, stimulates digestion and destructive of tissues. [306]
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
 
<poem>
कारवीकुञ्चिकाऽजाजीयवानीधान्यतुम्बुरु।
कारवीकुञ्चिकाऽजाजीयवानीधान्यतुम्बुरु।
रोचनंदीपनंवातकफदौर्गन्ध्यनाशनम्॥३०७॥
रोचनंदीपनंवातकफदौर्गन्ध्यनाशनम्॥३०७॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
 
<poem>
kāravī kuñcikā'jājī yavānī dhānyatumburu|  
kāravī kuñcikā'jājī yavānī dhānyatumburu|  
rōcanaṁ dīpanaṁ vātakaphadaurgandhyanāśanam||307||
rōcanaṁ dīpanaṁ vātakaphadaurgandhyanāśanam||307||


kAravI ku~jcikA&jAjI yavAnI dhAnyatumburu|
kAravI ku~jcikA&jAjI yavAnI dhAnyatumburu|
rocanaM dIpanaM vAtakaPadaurgandhyanASanam||307||
rocanaM dIpanaM vAtakaPadaurgandhyanASanam||307||</poem>
</div></div>
</div></div>


Celery seeds (''karavi'', Carum bulbocastanum W.Koch.), black cumin (''kunchika'', Nigella sativa Linn.), cumin (''ajaji'', Cuminum cyminum Linn.), bishops weed (''yavani'', Trachyspermum ammi Linn.), coriander (''dhanyaka'', Coriandrum sativum) and Indian tooth-ache (''tumburu'', Zanthoxylum armatum DC) are appetizing, stimulate digestion, alleviate ''vata'' and ''kapha'',  and remove foul odour.[307]
Celery seeds (''karavi'', Carum bulbocastanum W.Koch.), black cumin (''kunchika'', Nigella sativa Linn.), cumin (''ajaji'', Cuminum cyminum Linn.), bishops weed (''yavani'', Trachyspermum ammi Linn.), coriander (''dhanyaka'', Coriandrum sativum) and Indian tooth-ache (''tumburu'', Zanthoxylum armatum DC) are appetizing, stimulate digestion, alleviate ''vata'' and ''kapha'',  and remove foul odour.[307]
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
 
<poem>
आहारयोगिनांभक्तिनिश्चयोनतुविद्यते।
आहारयोगिनांभक्तिनिश्चयोनतुविद्यते।
समाप्तो द्वादशश्चायंवर्गआहारयोगिनाम्॥३०८॥
समाप्तो द्वादशश्चायंवर्गआहारयोगिनाम्॥३०८॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
 
<poem>
āhārayōgināṁ bhaktiniścayō na tu vidyatē|  
āhārayōgināṁ bhaktiniścayō na tu vidyatē|  
samāptō [1] dvādaśaścāyaṁ varga āhārayōginām||308||  
samāptō [1] dvādaśaścāyaṁ varga āhārayōginām||308||  


AhArayoginAM BaktiniScayo na tu vidyate|
AhArayoginAM BaktiniScayo na tu vidyate|
samApto  dvAdaSaScAyaM varga AhArayoginAm||308||
samApto  dvAdaSaScAyaM varga AhArayoginAm||308||</poem>
</div></div>
</div></div>