Vamana Virechana Vyapat Siddhi: Difference between revisions
Pallavmishra (talk | contribs) |
Pallavmishra (talk | contribs) |
||
| Line 418: | Line 418: | ||
योगः सम्यक्प्रवृत्तिः स्यादतियोगोऽतिवर्तनम्| | योगः सम्यक्प्रवृत्तिः स्यादतियोगोऽतिवर्तनम्| | ||
अयोगः प्रातिलोम्येन न चाल्पं वा प्रवर्तनम्||३१|| | अयोगः प्रातिलोम्येन न चाल्पं वा प्रवर्तनम्||३१|| | ||
श्लेष्मोत्क्लिष्टेन दुर्गन्धमहृद्यमति वा बहु| | श्लेष्मोत्क्लिष्टेन दुर्गन्धमहृद्यमति वा बहु| | ||
विरेचनमजीर्णे च पीतमूर्ध्वं प्रवर्तते||३२|| | विरेचनमजीर्णे च पीतमूर्ध्वं प्रवर्तते||३२|| | ||
क्षुधार्तमृदुकोष्ठाभ्यां स्वल्पोत्क्लिष्टकफेन वा| | क्षुधार्तमृदुकोष्ठाभ्यां स्वल्पोत्क्लिष्टकफेन वा| | ||
तीक्ष्णं पीतं स्थितं क्षुब्धं वमनं स्याद्विरेचनम्||३३|| | तीक्ष्णं पीतं स्थितं क्षुब्धं वमनं स्याद्विरेचनम्||३३|| | ||
प्रातिलोम्येन दोषाणां हरणात्ते ह्यकृत्स्नशः| | प्रातिलोम्येन दोषाणां हरणात्ते ह्यकृत्स्नशः| | ||
अयोगसञ्ज्ञे, कृच्छ्रेण याति दोषो नवाऽल्पशः||३४|| | अयोगसञ्ज्ञे, कृच्छ्रेण याति दोषो नवाऽल्पशः||३४|| | ||
yōgaḥ samyakpravr̥ttiḥ syādatiyōgō'tivartanam| | yōgaḥ samyakpravr̥ttiḥ syādatiyōgō'tivartanam| | ||
ayōgaḥ prātilōmyēna na cālpaṁ vā pravartanam||31|| | ayōgaḥ prātilōmyēna na cālpaṁ vā pravartanam||31|| | ||
ślēṣmōtkliṣṭēna durgandhamahr̥dyamati vā bahu| | ślēṣmōtkliṣṭēna durgandhamahr̥dyamati vā bahu| | ||
virēcanamajīrṇē ca pītamūrdhvaṁ pravartatē||32|| | virēcanamajīrṇē ca pītamūrdhvaṁ pravartatē||32|| | ||
kṣudhārtamr̥dukōṣṭhābhyāṁ svalpōtkliṣṭakaphēna vā| | kṣudhārtamr̥dukōṣṭhābhyāṁ svalpōtkliṣṭakaphēna vā| | ||
tīkṣṇaṁ pītaṁ sthitaṁ kṣubdhaṁ vamanaṁ syādvirēcanam||33|| | tīkṣṇaṁ pītaṁ sthitaṁ kṣubdhaṁ vamanaṁ syādvirēcanam||33|| | ||
prātilōmyēna dōṣāṇāṁ haraṇāttē hyakr̥tsnaśaḥ| | prātilōmyēna dōṣāṇāṁ haraṇāttē hyakr̥tsnaśaḥ| | ||
ayōgasañjñē, kr̥cchrēṇa yāti dōṣō navā'lpaśaḥ||34|| | ayōgasañjñē, kr̥cchrēṇa yāti dōṣō navā'lpaśaḥ||34|| | ||
yogaH samyakpravRuttiH syAdatiyogo~ativartanam| | yogaH samyakpravRuttiH syAdatiyogo~ativartanam| | ||
ayogaH prAtilomyena na cAlpaM vA pravartanam||31|| | ayogaH prAtilomyena na cAlpaM vA pravartanam||31|| | ||
shleShmotkliShTena durgandhamahRudyamati vA bahu| | shleShmotkliShTena durgandhamahRudyamati vA bahu| | ||
virecanamajIrNe ca pItamUrdhvaM pravartate||32|| | virecanamajIrNe ca pItamUrdhvaM pravartate||32|| | ||
kShudhArtamRudukoShThAbhyAM svalpotkliShTakaphena vA| | kShudhArtamRudukoShThAbhyAM svalpotkliShTakaphena vA| | ||
tIkShNaM pItaM sthitaM kShubdhaM vamanaM syAdvirecanam||33|| | tIkShNaM pItaM sthitaM kShubdhaM vamanaM syAdvirecanam||33|| | ||
prAtilomyena doShANAM haraNAtte hyakRutsnashaH| | prAtilomyena doShANAM haraNAtte hyakRutsnashaH| | ||
ayogasa~jj~je, kRucchreNa yAti doSho navA~alpashaH||34|| | ayogasa~jj~je, kRucchreNa yAti doSho navA~alpashaH||34|| | ||
The three types of outcome for Vamana and Virechana are: | |||
The three types of outcome for ''Vamana'' and ''Virechana'' are: | |||
*''Samyaka yoga'' indicates optimum action of elimination therapy | |||
*''Ati-yoga'' indicates excess elimination | |||
The medicines administered for virechana, in a patient with aggravated and excited status of kapha, will act as vamaka under the following conditions: | *''Ayoga'' indicates insufficient or no elimination | ||
The medicines administered for ''virechana'', in a patient with aggravated and excited status of ''kapha'', will act as ''vamaka'' under the following conditions: | |||
*If the medicine is having bad smell | |||
*The drug not being wholesome | |||
The medicines administered for vamana will cause virechana under the following conditions: | *Large quantity of medicine | ||
*Intake of medicine before the previous meal is digested | |||
The medicines administered for ''vamana'' will cause ''virechana'' under the following conditions: | |||
*''Vamana'' is performed on an individual who is hungry, | |||
*An individual with ''mridu –koshtha'', | |||
Whether in vamana or virechana, if the medicines work in opposite, it is termed ayoga or inadequate action. It is also called the same, if doshas are not eliminated or eliminated with difficulty. | *An individual with little increase of ''kapha'', | ||
*If the medicine is ''tikshna'' (penetrating / potent), | |||
*If the medicine is reminent and agitating | |||
Whether in ''vamana'' or ''virechana'', if the medicines work in opposite, it is termed ''ayoga'' or inadequate action. It is also called the same, if ''doshas'' are not eliminated or eliminated with difficulty. [31-34] | |||
==== Various conditions and management ==== | ==== Various conditions and management ==== | ||